svůj dech si zvol.
Ať v dur či moll
protečeš kapku asynchronně.
Aboriginně
bojuješ s většinou,
která ráda se miluje se sebou.
Dilema přetavíš v rozmanitost,
aby kovář přišel o kousek citu.
Otevři díru rozkoše všem parazitům.
Na dně třou se kolem masožravce očí
dvě mořské řasy.
Holubí trusy
zasekly se v pršiplášti.
V rozmaru šlapeš si nahlas po stínu.
V jakém nezmaru si asi kráčí von?
Roztrhni se na kusy.
Úprk přetavíš v motivaci
a kovářův stín vybled' v zášti.
Fantazie tenhle alibismus.
