Sunday, March 20, 2011

zdravotník

Vzali zlomeného kamaráda, naložili na vozík, pak na lítající vozík s vrtulí, pak na další vozík, na kterém můžeš spočinout. Pak ho nechali ležet v posteli s Peřinou i Hákem. On jim podstrčil všanc své zhuntované tělo a za pomocí kvalit lidských i profesních jej opět zmatkovali a snad mu ani moc nerozšroubovali duši. On slušně poděkoval za možnost opět beztrestně objevovat okolí a svými idejemi posouvat rozvoj svůj i ostatních.

Zdravotnictví v téhle zemi je supr. Zdraví lidí v téhle zemi je zprasený, což je ale naprosto normální jev rozvoje společnosti. Žijeme v tzv. arogantní fázi epidemiologického přechodu. Abych vysvětlil, co mě naučili ve škole, tak společnosti vymírají a umírají v různých etapách s různou příčinou. Nejprve je zde jakási fáze epidemií a hladomorů, kdy masové úbytky společenského chovu lze jen těžko ovlivnit, když se ráno probudíš a celá vesnice má na sobě modrý fleky od borůvek, a ony to přitom nejsou borůvky, ale modré vajíčka modrých červíků, kteří hostují a hodují tebe. No, pak si lidi uvědomili, že stačí, když ty modré kruhy ze sebe smyjí čirou přírodní tekutinou a epidemie je tolik neskolí. Taky svou současnou spotřebu investovali do spotřeby budoucí, začali spolupracovat, dali sousedovi kus chleba a špeku, když přislíbil, že příště své prase nesežere celé v den zabijačky. A jak ti lidé na krásu rostli do výšky i do šířky, do hygieny, stravy i humanity, začali se dožívat uctivého věku, kmet byl opět pán, nebo tak byl alespoň brán, děd s čaganem mohl začít vykukovat z oken, namísto ležení v rakvi. Jenže děd s čaganem furt ne a ne do rakve, a protože už opravdu chtěl, nutil ostatní k věcem, které pochopil jen on sám. Dostal se na okraj společnosti, stal se z něj retard, neboli česky zpomalovač pokroku. Aniž by si to uvědomil (i když kdoví), dostal se on i celá společnost do stádia degenerativních a civilizačních chorob. Lidé začali umírat ne na nedostatek, ale na přebytek života, duše i tělo se staly zhnilejšími, než medicína dokázala sešroubovat.

Bojovat s přírodou o právo dýchat z jejích plic a hodovat z její srsti o trochu déle bylo však tak velkým lidským cílem, že se podařilo částečně zasáhnout i proti těmto chorobám. Rakovina se dá léčit, všelijací nanoroboti opravujou miniprostředí tvých dutin, na srdce dostaneš pás ať neskáče mimo rytmus a když doskáče, dají ti nové od dárce srdcí. Ještěže máme (mají) aids panečku. A tak se nám (jim) podařilo prodloužit a opravovat život natolik, že si na to lidi zvykli. Zvykli si, že se mohou chovat jako hovada, ale pak si dají magickou pilulku na bolest, proti bolesti, na city, na iluze, na erekci, na sekreci, destruktivní i konstruktivní, začali víc riskovat, či snad hazardovat se svým lifem i zdravím, jelikož jsou nyní ve zmíněné arogantní fázi přechodu. Rozhodli se, že budou důvěřovat svým medikům, stejně tak, jako některé kmeny důvěřují svým šamanům a léčitelům s kořínky. Akorát medici mají ty kořínky očištěné, nastrouhané, vyluhované - no to mají i šamani, ale medici tyhle kořínky vypijí sami a pak v návalu! vloží svou inspiraci do malého bílého puku, kterému říkají: prášek.

Proto i já, ať už se sebevíc snažím přes den konzumovat v rámci rozpočtu zdravé potraviny a semtam se i pohnu v kolektivu, po večerech se huntuju chlastem, dehtem i dalšíma lajtdrogama. Vím, že i tak mám docela velkou šanci, že se dožiju fajn věku, abych si to tady stihl užít tak akorát, než bych se stejně odstřelil sám. Dokonce nemusím používat šprcku, jelikož věřím, že ženská antikoncepce je na úrovni a ještě zlepšuje pleť, a taky častěji spím ve vaně, než v Botswaně. A v nejhorším si dám umělý kozy a vydělám tak prachy na umělého dicka a játra.

Zodpovědnost za své zdraví jsme delegovali do rukou pánů v bílých kabátech. Za zodpovědnost se ale platí, a já jim za ten pocit svobody nad svou zmatenou duší a zničitelným zmatkovatelným tělem chci poděkovat a zaplatit. Minimálně za své arogantní chování vůči svýmu tělu. Jsem ochoten koupit si 20 různobarevných kabátů, ale nejsem ochoten zaplatit pár drobných svým delegovaným zdravotníkům v kabátech? fuck. Myslím, že oni mají ty kabáty fakt zaslouženě, jen my je vidíme v bílých montérkách...

Kvalitu zdravotnictví, potažmo rozvinutost celé společnosti často poměřujeme pomocí hodnoty dětské úmrtnosti (ať už v prenatálním období, do 1 dne, do 3, 7, 28 nebo 365 dnů od narození). V mém případě zde mám pořadí států, dle novorozenecké úmrnosti do 1 roku.. České zdravotnictví je mezi nejlepšími na světě, např. před Švýcarskem, jáj.. viz. link (je to seřazené sestupně)..