Monday, June 22, 2009

Mozek neokysličen

Přepadly mě ty stejné jizvy,
hluboké jen na oko, čepelí zakřivenou časem,
proplouvám zasypán vlastní pochybností,
kdo že dnes oslní mě svým jasem,
neboj,
pomalu odstřihnu, tebou mé, i tebou tvé výzvy.

Stejně víc pochopím na dně kadiboudy,
tedy blyštivě na okraji.
Zmrzlé to sic hroudy,
avšak klouzají na okraji pravdy.
Člením články, artikly i dialogů vánky,
lopatou přehodím čekaje způsobně, naučeně
vlněné, kožené, nahé,
černých, kdyby těch černých ovcí várky.

Vědom si negativ, obrázek trnitý vyvolám,
vědom si debaty, mód prachu zapnu,
vědom si hroud lepících lopaty,
opět zalehnu,
uvnitř to reálno navěky zhasnu.
Kolik je trustu v takovým trustu?
důvěru zaplatím, mód prachů zapnu.
Já dnes však našel pocit,
ten, když jsem požádal,
zamrzlou kadiboudu.

Monday, June 15, 2009

aha

Uprostřed nedokonalé akcičky, praví mi onen Němec básničky: "co to tu kroutíš, nech tu plytkost plout.." (překladem hodně otevřeným)..ano, řekl jsem, oči otvírákem zavíráš, nechám si botky zout..

Tuesday, June 2, 2009

OBLÍBENý MĚsíc

Po jednatřiceti bezesných nocích a snahou o sebedelší dny mě opustila květina. Mou naivní múzou byla, v prvním měsíci barvy rudého červa, tento utekl i s oddenky z mé hlavy, kde brouzdal cestami, vyžral zbytky pokusů o pokušení z vyjádření. Možná se však seznámil s hemeroidy či jinými červíky, spářil se, a kdosi naklade. V té chvíli budu kálet a ne jen poloexpresně a polointuitivně sepisovat poznání nedospělé.
Zítra, za měsíc, za 20 let, nebo nikdy. Bohužel nevím, jak dlouho budu mít v hlavě březího....

Do tý doby zdarec palec, a dík, že jsi ztrácel čas čtením těchhle vyplozených zápisů, až vyplodí červ sbohem šátečku ve vlasech...

HLAVní

Sebral hrnci poklici, polkl stolici, zavzdechl bránicí v páře,
klystýrem vytyčil s anděly záře,
vykrojil pocit bezcenný, ostatně, měněný,
němému prokletí, Sáře.

Stékal potem, zdvojeně pohlavním plotem, sloužil,
nití jehlu omotal, steskem a tvořil,
pozdravil soustavu zářezů, kvetoucích pařezů,
zapustil chmuru dým, ožil.

Předám hrnci bubnu ouško, sílu lásky prohnětu,
opět totiž znásilňuju pózu asketů.