Po jednatřiceti bezesných nocích a snahou o sebedelší dny mě opustila květina. Mou naivní múzou byla, v prvním měsíci barvy rudého červa, tento utekl i s oddenky z mé hlavy, kde brouzdal cestami, vyžral zbytky pokusů o pokušení z vyjádření. Možná se však seznámil s hemeroidy či jinými červíky, spářil se, a kdosi naklade. V té chvíli budu kálet a ne jen poloexpresně a polointuitivně sepisovat poznání nedospělé.
Zítra, za měsíc, za 20 let, nebo nikdy. Bohužel nevím, jak dlouho budu mít v hlavě březího....
Do tý doby zdarec palec, a dík, že jsi ztrácel čas čtením těchhle vyplozených zápisů, až vyplodí červ sbohem šátečku ve vlasech...
V dilematu mezi lepší výplod než nic a polopravda smrdí, vyhrálo druhé jmenované. Dokud se nepřesunu v expresivnosti tak, aby postoj přešel v mou skutečnost, budu se utápět v nihilismu, že to nezvládnu,muhehehee
ReplyDeleteLuxus, vyštěkla hyena a dál nasávala hnilobné mléko trápícího se zvířete, netvora.
ReplyDeletetáhni hyeno proradná, kdyby nebylo tebe, bylo by o ismus míň.
ReplyDelete