Sebral hrnci poklici, polkl stolici, zavzdechl bránicí v páře,
klystýrem vytyčil s anděly záře,
vykrojil pocit bezcenný, ostatně, měněný,
němému prokletí, Sáře.
Stékal potem, zdvojeně pohlavním plotem, sloužil,
nití jehlu omotal, steskem a tvořil,
pozdravil soustavu zářezů, kvetoucích pařezů,
zapustil chmuru dým, ožil.
Předám hrnci bubnu ouško, sílu lásky prohnětu,
opět totiž znásilňuju pózu asketů.
No comments:
Post a Comment